Vzhledem k tomu, jak rád a často si zákonodárce hraje s legislativou, zvyšuje se i četnost využívání slov jako platnost a účinnost. Poměrně frekventovaně se tak setkáváme s větami „V platnost vstoupil nový zákon“ či „Od dubna je nový zákon platný“. „Ach takže od dubna se budeme řídit novým zákonem“, napadne pak kdekoho. Ovšem pravda je poněkud odlišná. Abychom správně pochopili, oč se jedná, pokusím se oba pojmy v následujících větách více přiblížit.

Pojmem platnosti se v jedné větě zabývá již Ústava České republiky ve čl. 52, podle kterého je podmínkou platnosti zákona jeho vyhlášení. Z pohledu právní teorie se tedy za platný považuje takový právní předpis, který se stal součástí českého právního řádu tím, že byl náležitě publikován (např. ve Sbírce zákonů, dále jen Sb.). Okamžik nabytí platnosti však ještě neznamená, že by se adresáti takového právního předpisu jím měli začít ihned řídit, žádná práva a povinnosti jim z něj zatím neplynou.

Ve vztahu k adresátům je významnější právě účinnost. Dnem, kterým právní předpis nabyl účinnost, začal působit na vymezený okruh právních vztahů. Adresáti tohoto předpisu mu tak v podstatě podléhají, vznikají jim na jeho základě práva a povinnosti. Logicky tak vyplývá, že platnost musí předcházet účinnosti, nanejvýš se den platnosti může shodovat se dnem účinnosti.

Možná si teď říkáte, co se děje v době mezi platností a účinností. O tomto úseku hovoříme jako o době legisvakance nebo jen jako o legisvakanci. Má adresátům právní normy umožnit seznámení se s předpisem a přizpůsobení se jeho znění.

Na závěr přidávám dva příklady pro lepší ilustraci. Oba pojmy by se daly totiž objasnit i na přirovnání s koupí nové pračky. Samotná koupě je v podstatě jakási platnost, pračku sice vlastníme, ale zatím jsme ji nijak nepoužili. Až prvním vypráním vůči nám začne působit, stejně jako čerstvě účinný právní předpis. A abychom nemluvili jen v obecné rovině, můžeme ještě oba termíny prakticky ukázat na často předhazovaném tzv. služebním zákoně. Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, který byl Parlamentem ČR přijat 1. října 2014,

* nabyl platnost 6. listopadu 2014, tj. byl publikován ve Sb. a stal se součástí českého právního řádu,

* nabyl účinnost 1. ledna 2015, tj. začal být aplikován na služební vztahy státních zaměstnanců a další typy vztahů v zákoně uvedených.