Vážený Josef K. ……………..

Ať už jste se s termínem prokurista setkali při četbě románu Franze Kafky či při jiné příležitosti, nepoložili jste si náhodou otázku, kdo to ten prokurista vlastně je? Pokud ano, pokračujte dál, pokusím se Vám na následujících několika řádcích prokuru přiblížit.

Institut prokury má svůj původ v německém právu, kde se s ním setkáváme již v 2. polovině 19. století. Na české území se dostala spolu s Všeobecným obchodním zákoníkem (AHGB, 1863). Je třeba podotknout, že ne každé právo prokuru zná. Západní země Evropy jako např. Velká Británie nebo Francie prokuru vůbec neznají.

České právo zakotvuje prokuru v zákoně č. 89/2012, občanském zákoníku, a to v hlavě III pojednávající o zastoupení, konkrétně pak v § 450 a následujících. Zařazením do této části zákona vyvodíme, že prokura je jednou z forem zastoupení. Ačkoliv bychom mohli nabýt dojmu, že se bude jednat o zastoupení zákonné (jako např. zastoupení dítěte zákonným zástupcem), není tomu tak. Prokura je formou smluvního zastoupení.

Udělit prokuru však nemůže kdokoliv. Oprávněným je jen a jen podnikatel, fyzická či právnická osoba, zapsaný do obchodního rejstříku. Nejste-li zapsán do obchodního rejstříku, byť podnikáte, nemůžete prokuru nikomu udělit. Prokuru můžeme udělit výhradně fyzické osobě, a to ke všem právním jednáním, ke kterým dochází při provozu obchodních závodů, jediného obchodního závodu (hovoříme o tzv. prosté prokuře) nebo pouhé pobočky (jedná se tzv. filiální prokuru).

Vedle prosté či filiální prokury můžeme rozlišit dále prokuru kolektivní. Půjde o případy, kdy podnikatel pověří více osob, ty ho pak zastupují samostatně, pokud samozřejmě z udělené prokury nevyplývá něco jiného.

Ohledně omezení byl zákonodárce na prokuristy poměrně mírný. Obyčejně prokurista nemůže nakládat s nemovitými věcmi, především je zcizovat či zatěžovat. Ovšem stále musíme mít na paměti, že celý občanský zákoník je založený na zásadě smluvní volnosti, tudíž i prokura se do jisté míry dá upravit rozdílně oproti zákonnému znění, a to i v otázce omezení. Právě proto nazýváme prokuru, kdy lze nakládat i s nemovitostmi, prokurou rozšířenou.

Prokura se podobně jako jiné další skutečnosti o podnikateli zapisuje do obchodního rejstříku. Následně se tak naskýtá otázka, zda prokura vzniká již udělením nebo až zápisem do rejstříku. Vyjdeme-li však z prostého znění zákona a důvodové zprávy, dovodíme, že prokura vzniká podnikatelovým udělením a zápis do obchodního rejstříku tak chápeme pouze jako deklaratorní, tj. že jím žádná skutečnost nevzniká.

Na závěr je důležité upozornit, že prokurista má povinnost jednat s péčí řádného hospodáře. Zde dochází k určitému nevhodnému připodobnění prokuristy a volených orgánů právnických osob, jako jsou např. jednatelé s.r.o.